Jistina

Jistina se obvykle používá v právním kontextu a znamená finanční záruku nebo peněžní zálohu, kterou musí určitá osoba nebo subjekt (např. nájemce, kupující) poskytnout jako záruku svých závazků nebo jako podmínku pro uzavření smlouvy.

Jistina může být vynucena zákonem nebo dohodou mezi stranami, jako například v případě pronájmu nemovitosti, kde nájemce musí poskytnout jistinu v předem stanovené výši, která slouží k ochraně majetku pronajímatele a jako záruka za plnění nájemce.

V případě porušení smlouvy nebo závazku může být jistina použita k pokrytí škod nebo ztrát, které byly způsobeny v důsledku nedodržení podmínek smlouvy. Pokud se však závazek dodrží, může být jistina vrácena.